Jaromír Vogel (1943) pochází z muzikantské rodiny, takže byl od dětství ovlivňován různými hudebními žánry, ale miloval i divadlo. Ve svých sedmnácti letech spoluzakládal amatérské divadélko malých forem Frmol, ve kterém hrál, zpíval, skládal písničky a psal scénky. V divadelní kapele přijal i roli kontrabasisty.

Po vojně (1963) založil řadu tanečních, jazzových a beatových kapel, mezi jinými i monumentálni čtyřicetičlennou rockovou kapelu Heaven's Angels (spojení beatové skupiny se symfonickým orchestrem - první vlaštovka tohoto druhu u nás), se kterou začínali svoji hudební kariéru např.: Jíří Helekal, Jitka Vrbová, Jaromír Mayer, Josef Laufer, Jeňýk Pacák, Ota Bezloja, Karel Schneider nebo režiser Radovan Krátký, Ladislav Řezníček a herec Jiří Němeček.

Postupem času hrál i s řadou populárních a významných umělců.

Později přišlo okouzlení renesanční hudbou. A taky potřeba doplnit hudební vzdělání. Protože tehdejší komunistický režim mu nedovolil studovat na konzervatoři, začal studovat dirigování a skladbu na tzv. Lidové konzervatoři, dále pak soukromě skladbu u Jana Zdeňka Bartoše. (Na vysokou školu se dostal až po revoluci, nikoliv však jako žák, ale jako profesor.)

Počátkem 70.let přišly první nabídky na scénickou a filmovou hudbu a též založil pětasedmdesátičlenný soubor Ala Bohemica. S ním se Jaromír Vogel nejprve pustil do interpretace a úprav renesanční hudby, ale brzy se úspěšně pokusil o vlastní muziku, která postupně obsáhla celý repertoár. Sám si pro tuto tvorbu vymyslel termín "Inspirenes" (tj.inspirováno renesancí). Soubor zanikl v roce 1985, ale jeho repertoár zůstal nadčasový.

Žánrová různorodost Jaromíra Vogela zasahovala i do takových hudebních stylů jako je jazz, pop music a folk (1. cena skupiny Trdlo na plzeňské Portě).

V poslednich letech se věnuje zejména vážné hudbě, predevším s biblickou starozákonní tématikou. Na objednávku Pražské židovské obce napsal např.Juditinu píseň, která zazněla u příležitosti znovuotevření Pinkasovy synagogy (solový part na violoncello přednesl doc. Jiří Hošek). V září roku 2001 se na 5.ročníku hudebního festivalu Nekonvenční Žižkovský Podzim uskutečnily premiéry orchestrálních skladeb Jom Kipur a Sarah v provedení souboru Virtuosi Pragenses (solo na housle Alexander Shonert, na harfu Pavla Jahodová-Vondráčková, na klarinet Michal Kostiuk)..

Před několika lety založil orchestr Šarbilach, jehož repertoár je sestaven hlavně z jeho autorské hudby v židovském stylu, ale také z jeho úprav lidových židovských melodií. Díky ojedinělému propojení vážné, populární a lidové hudby je styl souboru originální a dramaturgicky velmi rozmanitý.

K příležitosti 60. výročí konce 2. světové války napsal symfonickou báseň "Yad Vashem", která byla inspirována návštěvou stejnojmenného památníku holocaustu v Izraeli. Nad tímto dílem převzali záštitu ministr kultury Pavel Dostál, ředitel Židovského muzea Dr. Leo Pavlát, Masarykova Akademie Umění a Izraelská ambasáda. Světová premiéra se uskutečnila 4.12. 2005 v Jubilejní synagoze v Jeruzalémské ul. v Praze a byla věnována siru Nicholasi Wintonovi. Provedení nastudoval a rozšířený orchestr Šarbilach řídil Viatcheslav Grochovski.

11.9.2006 se uskutečnila světová premiéra 90timinutové symfonické mše "Missa Ecumenica" (pro sólisty, dětský sbor, smíšený sbor, symfonický orchestr, etnické nástroje, malý vojenský dechový soubor a recitaci) ve Smetanově síni v pražském Obecním domě pod záštitou primátora hl.města Prahy. Toto dílo spojuje latinské a pravoslavné liturgické texty s hebrejsky a česky zpívanými žalmy, gospelem, instrumentální a etnickou hudbou a byla věnována 5.výročí útoku na New York a všem obětem teroristických útoků a válek.(Pod taktovkou Jiřího Petrdlíka hrál Český symfonický orchestr „F I S Y O“, smíšené a dětské sbory řídil Jan Svejkovský. Solové party přednesly: Edita Adlerová, Miloslava Fousková, Naděžda Chrobáková, Dana Krausová, Lenka Pecharová, Jaroslav Březina, Jevhen Shokalo, Jiří Sulženko a Dalibor Tolaš. Recitoval Zdeněk Loníček.

V tomto roce (19. 5. ) měla ještě premieru další skladba - rapsodieta „Hudba pro Evropu“ ( solová harfa - P.Jahodová , filharmonické smyčce řídil Jiří Havlík) a 24. 8. Menora v provedení souboru Collegium Bohemia.

V roce 2001 byl za svou tvorbu vyznamenán Diplomem Franze Kafky, který mu udělil Evropský kruh Franze Kafky Praha a Cenou Gustava Mahlera od Evropské Unie Umění. V roce 2002 obdržel Světovou Cenu Antonína Dvořáka udělenou Masarykovou Akademií Umění a v roce 2006 cenu Euro Pragensis Ars.

Je autorem hudby k řadě filmů, televizních inscenací, divadelních her, pohádek, melodramů a muzikálů.

divadelní hry
Romeo a Julie (Purkrabství Pražského hradu), Theatrum Passionale (Bazilika Sv.Jiří), Oženit se, to je vždycky riziko (divadlo Solidarita), Šumař na svatbě, Hlupák Gimpl (Divadlo v Hradci Králové a v Chebu), Sentimentálni výchova, Rudolf II a rabi Loew (divadlo Minor), S tvojí dcerou ne (divadlo v Opavě), Oidipus vladař (Reduta), Pan Biedermann a žháři, Šopalovičovo kočovné divadlo (divadlo ABC), Zelňačka, Pan Tovje vdává dcery, Antigona (divadlo na Kladně, získal ocenění jako jediný autor hudby za celou existenci soutěže PKS), Veřejné oko (Divadlo v Ostravě), Jotam - věčné dítě (divadlo U Hasičů), Krysař (cena poroty), Šimon, Život Michelangela Buonarettiho (Lyra Pragensis), Všechny dámy (by) vraždily, Příliš mnoho neboštíků.

divadelní pohádky
Zlatovláska, Sněhová královna, Ukradený měsíc, Pohádka o zlaté niti (cena za hudbu), Hrátky s čertem a Dalskabáty, Asagao, Radúz a Mahulena, Princ Hajaja.

filmové pohádky
Anička s lískovými oříšky, Tři ušáci v lednu, Liška a vinice, 0 nosatém kuchárovi, Tri sťastné čerešne, Přezůvky štěstěny, Pohádka o zasloužilém vrabci, Už nebreč.

rozhlasové pohádky
Aucassen a Nicoletta, Anežka a Loutky, Šumín Šepotavý.

muzikály
Muži v ofsajdu, Achashveros a Ester, Šarbilach a Nechaj si tu nevěstu, pane Posiles (pro Pražskou Židovskou Obec), Královna Koloběžka (Karlínek), Cínový vojáček.

filmy
Jak rodí chlap, Súdim »a láskou, Lekce z přítomnosti, Epilog (ocenění), Píseň o lítosti, Podařený fotograf, Už nebreč, Omyl, Vlak naděje pro slovenský ústav "Pamati národa"

televizní inscenace, seriály a dokumenty
Mácha, Žádná ovečka nepřichází, Přežili jsme, promiňte, Vítejte do země Izrael, Aerobic (cena za hudbu udělená v Maďarské republice), Pocta Santinimu, Semtex Story, Voda na dně, Via Crucis, Ralsko v roce nula, Stát na vlastních nohách, Od sedmi do čtyř, Zjizvená tvář měst, Tuzemský konzumní.

dramatická tvorba
Melodramy: Davidův 18. Žalm, Prorok Eliáš, Shakespearovy sonety.
Několikrát se zúčastnil soutěží o dětskou píseň, kde získal hlavní ceny za řadu písní. Je také autorem mnoha písní do TV pořadů pro děti.

Jaromír Vogel také spolupracuje s izraelskými autory (Nava Semel a Jicchak Ben Jozef).

CD a MC
Baruch Hashem l - V. (Baruch Hashem I. vyšlo v Německé republice a Baruch Hashem II. vydalo jako jediné CD v edici rádio Classic), Hudba věnovaná Shakespearovi, Myslím-li na Vás, Hlupák Gimpl, Inspirenes, Intrády a preambula, Praha - Židovské Město, Anička s lískovými oříšky, Gemini, Musica Buffa, Greating to Swing, Melodies for Euridica. atd... (viz diskografie).

Kromě vlastní diskografie se jeho tvorba nachází na mnoha Cd různých interpretů např. Alexander Shonert, Pavla Vondráčková - Jahodová, Trdlo, Jiří Pavlica, Bohnický MISH-MASH, Slyš Izraeli, Hotel Bohemia.

Vytvořil znělku pro mezinárodní festival loutkových divadel v Praze, pro festival 9 Bran, hymnu pro město Vršovice a znělku pro festival Slivenecké letnice.

Se souborem Šarbilach se účastnil finálové nahrávky T.V.pořadu „Sešli se“ spolu s Hradišťanem a britským souborem Livin Spirits.

V zahraničí vyšlo
Jaromír Vogel-Jewish Melodies, Der Tag geht auf, Wurm im Apfel, Der Maulwurf kommt aus Tagesllicht, Cvičení Či-kung pro P A U.
Zajímavého ocenění se mu dostalo od radia Classic F M, které vydalo CD Jaromír Vogel.Jewis Melodies II jako jedinou nahrávku „Cédéčka“ ve své historii.
Výbor sekce pro tvůrčí činnost v oblasti divadla a rozhlasu Českého literárního fondu udělil za svoji mnohaletou existenci jedinou cenu za hudbu. Tuto cenu dostal Jaromír Vogel za hudbu k Sofoklově Antigoně.
Vydavatelství Panton vybralo z řady polonéz současných autorů jedinou - polonézu Jaromíra Vogela a vydalo ji spolu s díly A.Dvořáka, P.I.Čajkovského...
Od papeže Jana Pavla II. dostal osobní poděkování a požehnání za Pontifikální preambulum, které mu věnoval při jeho návštěvě Prahy.
Aktuálně pracuje na realizaci muzikálů Esther. Autorem libreta a textů k písním je Jan Schneider a spolupráci přislíbili populární umělci (Marta Kubišová, Karel Gott, Václav Neckář) a operní sólisté (Edita Adlerová a Zdeněk Hlávka). Odevzdal hudbu k muzikálu o Golemovi, dokončuje symf. suitu Judith a Holofernes, orchestrální i klavírní verzi Hebrejských tanců a připravuje cyklus Biblické ženy; několik nových skladeb pro orchestr Šarbilach, spolupracuje s kytaristou Pavlem Kloubem a v rámci etnofúze s multiinstrumentalistou Swetjou. Na podzim se účastní dalšího ročníku melodramu v Praze a připravuje materiál na první operu na biblické téma "Pogrom".
Je členem Rotary klubu Ecumena, klubu B´nai B´rith Renaissance, S A I , O S A a Asociace hudebních umělců a vědců.
Pořádá občasné přednášky o historii a současnosti židovské hudby.
O dalších podrobnostech se lze dovědět v publikaci Who is who, v knize o Praze 10 nebo v internetovém hudebním slovníku vydaném Masarykovou akademií Brno.